Pokud nemůžete přečíst email, tak klikněte zde

DATUM VYDÁNÍ: 18. 6. 2015

ČÍSLO: 25

ROČNÍK: 4

Turistický týdeník

Zlaté Hory otevřely turistům Poštovní štolu

Další lákadlo do Jeseníků!  Zlaté Hory otevřely tento týden turistům poprvé Poštovní štolu. Návštěvníci tak budou mít jedinečnou příležitost nahlédnout do části rozsáhlého podzemního labyrintu, který v okolí města po staletí vznikal při dobývání rud.

 Vstoupit do podzemí mohou lidé bez zdravotních obtíží, netrpící klaustrofobií, děti až od věku 7 let a až do 15 let včetně jen v doprovodu dospělé osoby. “Dobře se oblečte a nazujte pevnou obuv, v podzemí se teplota drží pouze sedm stupňů nad nulou,“ nabádá radnice ve Zlatých Horách. U vstupu vám půjčí přilbu a také důlní lampu, můžete si zakoupit i jednorázový ochranný oděv. A co vlastně uvidíte? První zmínka o štole je z roku 1513, největší rozmach těžby byl v 2. polovině 17. století. Těžily se tady kyzovité měděné rudy a později pyrit. 

Uvidíte dobře zachované části ručně sekaných chodeb a komínů i původní vodotěžní zařízení ze dřeva a uchvátí vás modrá „alofánová“ výzdoba na kamení. Provoz Poštovní štoly je zatím zkušební a dostanete se sem až do konce srpna. Otevřeno je denně mimo pondělí, první prohlídka začíná v 10 hodin, poslední v 16 hodin. Trasa štolou trvá hodinu.  Prohlídku lze domluvit i předem – v Info centru Zlaté Hory ( [email protected], tel. 584 425 397) nebo Městském hornickém muzeu (tel. 584 425 329). Počet osob je minimálně 5, maximálně 15 na jednu prohlídku. Poštovní štola se nachází  asi 6 km jižně od Zlatých Hor ve směru na Heřmanovice, odbočka ze státní silnice je dobře značena. 

Zdroj: www.jeseniky-rodina, město Zlaté Hory, foto: město Zlaté Hory

Ze Slavonic do rakouského Dobersbergu se dostanete po nové cyklostezce

Savnostní otevření cyklostezky po bývalé železnici – Die Thayarunde se uskutečnilo neděli na vlakovém nádraží v rakouském Dobersbergu. Oznámila to Iveta Tepříková z Turistického informačního centra ve Slavonicích. 

Právě ze Slavonic do Dobersbergu vede po bývalé želznici nová cyklostezka, která ještě více zatraktivní oblast České Kanady. Trasa ze Slavonic do Dobersbergu měří cca 13 km, je nenáročná a vede překrásnou krajinou.

 TT, foto TIC Slavonice

Začala oprava Třebechovického betlému. Návštěvníci mohou vše sledovat

Jedinečnou možnost mají do dubna 2016 návštěvníci Třebechovického muzea betlémů. Národní kulturní památka Třebechovický Proboštův betlém se sice v těchto dnech začala kompletně rekonstruovat, ale lidé mohou práce restauratérů sledovat zpoza skleněné stěny. Naskýtá se jim tak i nevšední pohled do útrob tohoto mechanického díla. Oznámilo to muzeum na svém webu. 

Celodřevěný Proboštův betlém vznikal od roku 1885 po dobu více než 40 let. Ve svém rozsahu nemá jako mechanický umělecko-řemeslný organismus v evropském kontextu analogii. Třebechovický Proboštův betlém se liší nejen rozsahem, řemeslným provedením a celodřevěnou  mechanikou, ale především myšlenkovým záběrem. Je to dílo hluboce věřícího člověka, který své dílo pojal jako oltář. Tato okolnost nás opravňuje ke srovnání kompozice s historickými celky oltářů a vyobrazení biblických výjevů největšími mistry. Autor mistrně využil všech dostupných prvků lidové tvorby a tradičního způsobu ztvárnění betléma. 

Na mechaniku se váže 21 pohyblivých pásů. Jako celek nebyl Třebechovický betlém nikdy opravován a restaurován. Všechny části betlému  jsou původní. Současný stav některých jeho částí  lze označit za havarijní, řada pásů a vnitřních mechanik je nefunkční (ulámané a rozvolněné zuby na hnacích kolech, rozlomené základny kulis, deformace hřídelí). Centrální mechanika betlému je uložena a stabilizována v nosné a vně řezbářsky zdobné konstrukci a je při dílčím restaurátorském zásahu prakticky nepřístupná. Také samotná konstrukce je značně rozvolněná. 

Zdroj: Třebechovické muzeum betlémů, město Třebechovice, foto: wikimedia commons, Juandev

Památník v Čížově je autentičtější. Instalovali tu druhou linii železné opony

Po pětadvaceti letech se do Čížova v Podyjí znovu vrátila druhá linie železné opony.  Na symbolických padesáti metrech tak mají návštěvníci národního parku možnost vidět její téměř autentickou podobu z konce 80. let minulého století, uvedla Správa Národního parku Podyjí. 

Na dobudování památníku zábrany, která oddělovala komunistický blok od západní Evropy, správa parku použila původní ostnatý drát i dřevěné sloupy.  Železné protitankové ježky dodalo Technické muzeum v Brně. „Lidé mají nyní možnost projít se mezi dvěma ploty, liniemi z ostnatých drátů. Pravděpodobně tak ucítí i jistou úzkost a snad i strach a obavy, kterou skutečná železná opona před mnoha roky vyvolávala,“ soudí vedoucí strážní služby Správy Národního parku Podyjí Petr Lazárek. „Správa parku také na místo na začátku června dovezla několik kusů protitankových ježků. Chtěli jsme tímto dosáhnout autentické podoby železné opony, tak, aby byla co nejvíce podobná stavu před rokem 1989,“ vysvětluje Lazárek. Železná opona začala být likvidována v první půlce roku 1990. 

Zdroj a foto: NP Podyjí

NP Šumava a Bavorský les vydaly společný kalendář a materiál pro turisty

Nově nastartovaná spolupráce mezi Správou Národního parku Šumava a Správou Národního parku Bavorský les má už první konkrétní výsledky, které jsou určeny hlavně pro návštěvníky a milovníky obou národních parků. Tím nejviditelnějším je nástěnný kalendář pro rok 2016, uvedl Jan Dvořák, mluvčí NP Šumava. 

„Tímto společným kalendářem chceme ukázat nejenom krajinnou rozmanitost a krásu našich dvou národních parků, ale také skutečnost, že je příroda na obou stranách hranice stejná, řekl ředitel Správy Národního parku Bavorský les Franz Leibel. První společný nástěnný kalendář představuje dvanáct jedinečných biotopů, které jsou typické pro Národní parky Šumava a Bavorský les. Ke každému biotopu je pak na speciální kartě, která je současně pohledem, vyobrazen živočich, který v daném biotopu žije. „Kalendář je volně v prodeji jak na e-shopu na webu www.npsumava.cz, tak na informačních střediscích a na informačních střediscích a dalších místech v Národním parku Bavorský les,“ informuje Dvořák. Na informačních a návštěvnických střediscích v bavorské i české části Šumavy je po dlouhé době nově k dispozici také společný informační materiál, který představuje oba národní parky. „Je zaměřený na jedinečné přeshraniční biotopy v národních parcích. Zážitky a informace, které tato působivá příroda návštěvníkům nabízí, jsou shrnuty v přehledové mapce,“ vysvětluje Marie Hußlein, vedoucí Oddělení návštěvnického managementu. 

TT

V nové přírodní rezervaci Maiberg kvetou lilie zlatohlavé

V nejbližších dnech nastane nejvhodnější období pro návštěvu přírodní rezervace Maiberg u Filipova nedaleko České Kamenice v CHKO Labské pískovce. Ta byla přitom zřízena teprve nedávno. 

Lidé mohou navštívit jižní svah kopce, kde v tuto dobu nakvétají desítky lilií zlatohlavých. „Návštěvníky prosíme  o ohleduplnost k rostlinám a doporučujeme pohyb po vyšlapaných stezkách od zvěře. Nevstupujte prosím do porostu lilií,“ vyzývají pracovníci CHKO. Přístup k rezervaci je po cestě přes pastviny, kde je nutné respektovat vlastníky pozemků a pasoucí se skot. 

Zdroj: AOPK, foto: Petr Bauer

Okolo Ostrova vás provede 30 kilometrová naučná stezka

Před dokončením je nová naučná stezka nazvaná Po starých cestách okolo Ostrova nad Ohří. Uvedl to Karlovarský denik

Cílem této akce je vybudování nových informačních tabulí s turistickou mapou, nových informačních tabulí s tematickým textem nebo instalování nových rozcestníků s informačním značením k turistickým cílům. Trasa naučné stezky Po starých cestách okolo Ostrova začíná i končí u budovy vlakového nádraží v Ostrově, celková délka trasy je kolem 31,5 kilometru. Zastavení jsou situována do města Ostrov a do jeho místních částí (Kfely, Hluboký, Horní Žďár, Dolní Žďár, Vykmanov, Květnová, Maroltov a Mořičov). Naučnou stezku tvoří dvě desítky zastavení s informačními panely. 

Zdroj: Denik.cz, foto: wikimedia commons, SehLax

Polsko vycouvalo z obnovení Modré hřebenovky

Plány na obnovení historické Modré hřebenovky z Krušných hor až na Praděd padly. Polská strana totiž z ambiciózního projektu ustoupila, napsal Liberecký deník. 

„Místo obnovy staré turistické trasy a postavení 21 nových rozhleden, dali Poláci přednost projektu za sto milionů korun, které jsou určeny na marketingové služby,“ neskrývá zklamání jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Podle něj to není poprvé, co Poláci některý projekt brzdili. Přesto byla v roce 2013 dokončena první část tohoto ambiciózního projektu, jejíž pěší část nabízí jižní a severní větev o celkové délce 180 kilometrů. Vzhledem k vynaloženému úsilí všech a také kvůli tomu, že většina plánovaných staveb má potřebná povolení se zainteresovaní nehodlají svého snu vzdát. Euroregion chce totiž podat v lednu dotační žádost na výstavbu pěti nových rozhleden na území Libereckého kraje a jednu v sousedním Polsku. 

Zdroj: Denik.cz

Kyjov nabízí do září prohlídky s průvodcem

Informační centrum města Kyjova opět letos připravilo Prohlídky Kyjova s průvodcem. Začínají už ke konci června a potrvají do září, uvedla tamní radnice. Prohlídky Kyjova s průvodcem

  1. 1. Kyjov historický i moderní – tradiční prohlídka, při níž průvodce seznámí s historií i současností, navštívíte nejzajímavější místa jeho historického centra i běžně uzavřené prostory.
    Kdy: 29.6., 11.7., 20.7., 27.7., 3.8., 9.8., 17.8.
 
  1. Po stopách funkcionalismu – prohlídka, na níž  se dozvíte zajímavosti a fakta o kyjovských vilách postavených v období funkcionalismu
    Kdy: 25.7., 24.8. Informace a rezervace: IC města Kyjova, tel.: 518 323 484,[email protected]
TT

Centrum sklářského umění v Sázavě už rok popularizuje sklářské řemeslo

Centru sklářského umění, které se otevřelo před rokem v rekonstruované historické huti František v Sázavě na Benešovsku, se daří plnit cíl, který dostalo do vínku, a to je popularizovat sklářské řemeslo.  Za rok provozu si do něj našla cestu odborná i laická veřejnost a mnozí klienti se sem vracejí, uvedl mluvčí společnosti Posázaví Jaroslava Tůmová. 

Program centra se ustálil, v kalendáři má několik zásadních a osvědčených akcí, mimo jiné Skleněný jarmark, Velikonoce na Františku nebo Advent na Františku. Centrum sklářského umění se ale snaží reagovat i na podněty návštěvníků, kteří přicházejí s nápady, co a jak vylepšit. V letošní sezóně se sázavské centrum chce ještě víc otevřít odborné veřejnosti. Připravuje sympozium – Skleněnou laboratoř zaměřenou na nové sklářské techniky. „Chceme se do budoucna profilovat jako instituce podporující výzkum a talenty v této oblasti,“ řekla Martina Kulhavá. Zapomínat nebudou ani na širokou veřejnost – na podzim například chystají program u příležitosti svátku sv. Františka, jehož jméno huť nese. Pokračovat budou také v pořádání workshopů pro veřejnost, koncertů a připravují další překvapení. Bývalou sklářskou huť František postavil v roce 1882 Josef Kavalier a dal jí jméno po svém otci. 

TT, foto: Centrum sklářského umění

Druhý úsek cyklostezky Ohře v Žatci je hotový

Společnost Ekostavby dokončila v minulých dnech pro město Žatec výstavbu zhruba půl kilometru dlouhého úseku cyklostezky u libočanského jezu. Na místě polní komunikace je nyní asfaltová cesta lemovaná obrubníky a úsek se stal součástí páteřní cyklostezky Ohře z Chebu do Litoměřic, napsal Žatecký deník. 

Jedná se o druhou část cyklostezky Ohře, kterou město Žatec postavilo. Cyklostezka má v budoucnu vést podél řeky od Chebu až do Litoměřic. Předloni město Žatec postavilo první úsek na levém břehu Ohře u jezu, letos chce postavit ještě třetí. Ten by měl vést na opačnému břehu od budovy Povodí Ohře kolem jatek k silničnímu mostu k hlavnímu vlakovému nádraží. 

Zdroj: Denik.cz

V Muzeu Mladoboleslavska krátce vystavují jedinečný poklad z Podlázek

Jeden z nejvzácnějších archeologických nálezů poslední doby, poklad denárů, stříbrných šperků, mincovních závaží a dalších artefaktů, je až do neděle 22.6. k vidění v Muzeu Mladoboleslavska na hradě v Mladé Boleslavi. Oznámil to Středočeský kraj.

Tzv. poklad z Podlázek, objevený v lese nedaleko Mladé Boleslavi, se řadí mezi deset českých mincovních pokladů, na nichž je založena chronologie mincovnictví 10. století a složením se řadí k naprostým evropským unikátům. „Chtěl bych ocenit především poctivého nálezce, který poklad našel a oznámil archeologům. Zachránil tím pro Česko historický artefakt obrovského významu a hodnoty. Bohužel, není to zdaleka pravidlem,“ konstatoval náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Karel Horčička. Nález z Podlázek je nesmírně cenný především svou skladbou. Kromě stříbrných denárů totiž jako první poklad nalezený jižně od Pobaltí obsahuje i mincovní závaží, a to dokonce hned dvě sady ze tří kovů – olova a železa plátovaného měděným plechem, což je naprosto unikátní sada nejen na našem území, ale i v celoevropském měřítku. Původ závaží je nesporně ze severu Evropy, Pobaltí či Skandinávie, a dokládá, že okolo Mladé Boleslavi vedla rušná obchodní stezka ze severu na jih. 

Součástí pokladu jsou i stříbrné šperky a jejich fragmenty, část stříbrného prutu a další artefakty, které v té době sloužily jako platidla či pomůcky při obchodování.

 TT, foto: Středočeský kraj  

Rozhledna Rozálka se bude v létě opravovat

Tyršova rozhledna u Žamberka přezdívaná Rozálka v letošní turistické sezoně zkrásní. Po jedenácti letech od rekonstrukce interiéru dojde na opravu obložení, píše Orlický deník. 

Zázemí se zlepší už v červnu, na ostatní práce dojde v srpnu a září.
Dřevěná stavba s kamennou podezdívkou postavená na Kapelském vrchu v roce 1932 po vzoru husitské hlásky je vysoká 20 metrů a má dvě vyhlídková patra. Byla postavena podle stejného projektu Theodora Petříka jako před pár lety vyhořelá táborská Hýlačka. Z hlavního ochozu jsou vidět hřebeny Orlických hor, Králický Sněžník i Krkonoše. 

V roce 1957 byl původní plášť rozhledny ze šindele nahrazen eternitovými šablonami, které objekt kryjí dodnes, tedy 58 let.

 Zdroj: Deník.cz, wikipedia, foto: wikimedia commons, Bohemianroots

Na Velkou Deštnou v Orlických horách

Pokud jedem do Orlických hor, tak samozřejmě nesmíme vynechat jejich nejvyšší tisícovku – Velkou Deštnou.  Cest je několik. My vyjdeme z Deštného-Zákoutí po modré značce do Luisna údolí, stoupáním úbočí je to asi 2 kilometry. Do Luisna údolí můžeme ale i dojet autem, je zde záchytné parkoviště. Pokračujeme po modré se zelenou vlevo kolmo na masiv Velké Deštné. Po 600 metrech na rozcestí Pod Velkou Deštnou modrá odbočí doprava, my ale stále strmě stoupáme vzhůru na vrchol. Od rozcestí to bude ještě 1,3 km. 

Velká Deštná (1115 m) je výrazný plochý hřbet, 3 km východně od Deštného v Orlických horách. Je to nejvyšší vrchol Orlických hor. Tvořený je z proterozoických ortorul. Na odlesněném temeni lze bez výraznějšího převýšení vyčlenit dva vrcholy – jihozápadní 1 115 m se Štefanovou vyhlídkou a severovýchodní 1 114 m. Obě části jsou odděleny nevýrazným sedlem (1 110 m), pod kterým je rozcestí a turistický přístřešek Horské služby. Malé převýšení mezi oběma vrcholy je nedovoluje zařadit samostatně, plocha nad 1 100 m zaujímá asi 20 ha. Dříve se Velká Deštná nazývala Sedmihradská hora a do 80. let 20. století zde rostl mohutný smrkový les. Proto byl geodetický bod na jihozápadní vrcholové plošině opatřen vysokou dřevěnou měřickou věží s dobrým výhledem. Od roku 1992 byla na vrcholu 8 metrů vysoká dřevěná rozhledna nesoucí název Štefanova vyhlídka (pyramida ze čtyř otesaných kmenů), neboť byla vystavěna skauty jako dárek k 60. narozeninám hajnému a členovi Horské služby Štefanu Matějkovi. Tato rozhledna však byla z důvodu bezpečnosti v roce 2004 nahrazena rozhlednou novou, také dřevěnou. V poslední době se uvažuje o výstavbě větší, bytelnější rozhledny. Stával zde i úhrnný měřič atmosférických srážek (tzv. totalizátor). Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje okolo 1 350 mm. 

Pokud nechceme jít stejnou cestou zpět, můžeme pokračovat z vrcholu po zelené asi 250 metrů dolů, kde se napojíme na červenou magistrálu. Buď doleva přes Šerlich a po žluté se dostaneme zase do Deštného, nebo kratší cestou doprava na sedlo Pod Jelenkou, odkud se po modré většinou vrstevnicí dostaneme zase k námi již známému rozcestí Pod Velkou Deštnou. 

Ve spolupráci se serverem: www.tisicovky.cz

20.6. Geologická exkurze po Jetřichovických vyhlídkách 

Jetřichovické vyhlídky očima geologa. Kdy a jak vznikala zdejší krajina? Proč se skály občas zřítí? Na tyto a další otázky můžete získat odpovědi na naší exkurzi. Sraz: v 9:15 v Jetřihovicích před informačním střediskem, Předpokládaná délka trvání: 5 hodin, Trasa exkurze: Jetřichovice – Jetřichovické vyhlídky a zpět, informace: středně náročný terén, s sebou dalekohled, Kontakt: [email protected]; telefon 737 276 850 

20.6. Po stopách bojů z války roku 1866 

Start: čas: 6 – 10,45 místo startu: nádraží ČD Starkoč, okr. Náchod, Cíl: čas: 19,00, místo cíle: koupaliště Starkoč, Pěší: 10, 15, 25 a 50 km, Cyklo: 33 a 66 km, Kontakt: Jaroslav RUFER, tel.: 775945866 , e-mail: [email protected] 20.6. Přes Krkavec do Plzně Start:  čas: 7.00 – 10.00, místo startu: Plzeň – Bolevec, konečná tramvaje č.1, Cíl: čas: 11.00 – 19.00,místo cíle: Plzeň – Bolevec, dle propozic, Pěší: 10 až 50 km, Cyklo: 40 až 80, Kontakt: Tomáš GLASER, tel.: 723 471 305 , e-mail: [email protected] 

20.6. Na kole okolo Konice 

Start: čas: 6:30 – 9:30 hod., místo startu: Konice, okr. Prostějov, restaurace Na bytovkách, Cíl: čas: 10:00 – 19:00 hod., místo cíle: Konice, restaurace Na bytovkách, Cyklo: 20, 40, 60, 90, 120 km, Kontakt: Stanislav DOSTÁL, tel.: 581332104 720675313 , e-mail: [email protected] 

20.6. Letní Sovova stezka 

Start:  čas: 7:00, místo startu: Pacov, MÚ náměstí Pacov, Cíl: místo cíle: Pacov, Pěší: 6, 13, 17, 20 km, Cyklo: 30 km, Kontakt: František PAPEŽ, tel.: 602485371 , e-mail: [email protected] PRAHOU TURISTICKOU – červen 2015 Procházky jarní Prahou (PJP), Start vždy: úterý 17:00 – 19:00, čtvrtek 15:30 – 17:30,Cíl vždy: úterý 18:30 – 20:30, čtvrtek 17:00 – 19:00,Startovné: dospělí – 20 Kč; děti do 15 let 5 Kč 

PRAHOU TURISTICKOU – červen 2015 Procházky jarní Prahou (PJP), Start vždy: úterý 17:00 – 19:00, čtvrtek 15:30 – 17:30, Cíl vždy: úterý 18:30 – 20:30, čtvrtek 17:00 – 19:00, Startovné: dospělí – 20 Kč; děti do 15 let 5 Kč  

23. 6. S Prahou 11 sportovně i relaxačně 

Závěr úterních Procházek jarní Prahou , Start: Horčičkova (BUS 125, 136, 165, 170, 183, 213, 232, 240, 267, 269), Trasa 7 km: – Milíčov – Kateřinky – Šeberov –Cíl: Chodovská tvrz, Připravil: KČT, odbor POHODA, V cíli pochodu bude možné navštívit galerii v Chodovské tvrzi se slevou 50% z jednotného vstupného po předložení potvrzeného popisu trasy 

25. 6. Do Ctěnic za řemesly 

Závěr čtvrtečních Procházek jarní Prahou, Start: Letňany (M-C), Trasa 10 km: – Kbely – Satalice – Vinoř, Cíl: Ctěnice – muzeum řemesel, Připravil: OKČT Střížkov 

Zdroj: KČT, NP

Rybařský týdeník

www.svetrybareni.cz

Zahradkářský týdeník

www.zahradkaruvrok.cz

Vinařský týdeník

www.vinarskydenik.cz

Policejní týdeník

www.policejnidenik.cz

Patička

Odhlásit se z odebírání