Jistě znáte klasický román Arthura Conana Doylea Ztracený svět, vidět jste ho mohli i jako seriál, kdy se výprava vydala na dobře ukrytou náhorní plošinu, kde stále ještě žili dinosauři. Je to krásný román, že? Ale co když je na něm něco pravdy?

Tato stolová hora, nacházející se na hranici mezi Venezuelou a Brazílií, je opředena mnoha mýty a legendami. V roce 1978 se do těžko přístupné oblasti dostal také český cestovatel Jaroslav Mareš. Nahoru sice cestu nenašel, ale i putování kolem úpatí hory na něj hluboce zapůsobilo: „Čím víc o této oblasti víte, tím spíše pochopíte, že je tam možné úplně všechno. Máte neustále pocit, jako by to, co tam nahoře žije, o vaší přítomnosti vědělo.“ Nehledě na to, že shora čas od času zaslechl divné zvuky, které nedokázal přisoudit žádnému současnému zvířeti.

Brazilská vláda v 80. letech přístup k hoře uzavřela a jméno Kurupira zmizelo z většiny map. Na začátku 90. let pak oblast v okruhu zhruba sta kilometrů uzavřela armáda, údajně proto, aby chránila přirozené prostředí indiánů. Je ale důvodem skutečně jejich dobro? Nebo tam vojáci střeží něco, co by se neměla veřejnost dozvědět?

Publikováno: 24. 11. 2020