Za tříkolkami do Buchlovic

Tříkolky - kopie

Sbírka historických tříkolek pana Jiřího Fialy je jednou z největších na světě; čítá více jak sto třicet exponátů. Majitel sbírky je nejen sběratel, ale také vášnivý cyklista a příznivec historických kol. Sám je trojnásobným Mistrem světa a mnohonásobným Mistrem České republiky na historickém kole a na drezíně.

Nová výstava na zámku v Buchlovicích představuje zhruba polovinu jeho sbírky; názorně dokumentuje vývoj tříkolek od prvopočátků až po dnešní plastové modely. Ve sbírce jsou zastoupeny prakticky všechny průmyslově vyspělé státy světa, kde se v minulosti trojkolky vyráběly; od USA přes Evropu až po Austrálii. Nejstarší exponáty pocházejí z 60. let 19. století.

Výstava je otevřena v květnu až srpnu denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin, v září soboty, neděle a svátky 10–17 hodin.

Tříkolky

Skvost moravské barokní architektury
Zámek v Buchlovicích je pokládán za jeden z nejvýznamnějších a nejkvalitnějších příkladů moravské barokní architektury. První projekt zámku zhotovil architekt František Antonín Grimm. Zámek byl původně zamýšlen  jako villa rustica, tedy venkovský zámek s hospodářskou funkcí, obklopený symetricky rozvrženými budovami kolem rozsáhlého nádvoří.

Buchlovice zámek

Změnu této koncepce přinesla druhá stavební etapa zámku, spojená s osobou hraběte Karla Petřvaldského. Od původního záměru došlo k přehodnocení projektu směrem k vytvoření typu villa suburbana, tedy letohrádku v zahradě. Ani tentokrát ale nebyla cesta ke konečné podobě jednoduchá. Ve své vrcholně barokní podobě zůstaly Buchlovice až do roku 1794. Poslední etapu stavebního vývoje zámku přinesl přelom 19. a 20. století. K rozmachu stavebních prací došlo až v prvních letech 20. století. kdy si tehdejší majitel Buchlovic, hrabě Leopold II. Berchtold, povolal nejdříve vídeňského architekta Otmara Leixnera a později uherskohradišťského stavitele Dominika Feye, aby stavbu upravili v neobarokním stylu. Záměrem bylo přiblížit barokní stavby ještě více italskému prostředí.

Tříkolky - kopie Buchlovice interiér

Děkujeme Národnímu památkovému ústavu za zprávu a Zámku Buchlovice za pěkné fotografie!