Bystřická kaple ve východních Krkonoších opět ožila

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Bystřická kaple u Mladých Buků v údolí Zlatého potoka léta chátrala. Správa Krkonošského národního parku ji zrekonstruovala a nově vysvěcenou otevřela pro veřejnost.Uvedl to mluvčí KRNAP Radek Drahný.

„Tuto památku ležící v ochranném pásmu Krkonošského národního parku jsme získali v neutěšeném stavu v roce 2005 a od té doby jsme se snažili získat finanční prostředky na její opravu. To se nám podařilo až nyní díky podpoře z Česko-německého fondu budoucnosti a darům soukromých partnerů z Německa,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek dodal: „Velmi si vážíme spolupráce místních aktivních občanů a zástupců národního parku s německými rodáky. Obnovená Bystřická kaple nejenže připomíná historii zaniklé osady, ale je i symbolem přátelských vztahů mezi bývalými a dnešními obyvateli Krkonoš.“

Osada Bystřice (Klinge, Klingental) byla a je součástí obce Mladé Buky (Jungbuch), která patřila pod správu panství Vlčice (Wildschütz) a od roku 1850 pod politický okres Trutnov (Trautenau). Kaple stála v Bystřici u křižovatky dříve dvou hlavních cest již před více než 180 lety. První „polní kaplička Navštívení Panny Marie“ tu podle farní kroniky byla vysvěcena v roce 1829. Do gruntovní knihy byla zapsána 9. března 1874 na základě podání majitele Johana Franze ze dne 27. února 1874 s odkazem na ohlášení stavby 31. března 1871. Rodina Franzů (a dcery provdané jako Reichstein a Gernert) byla majitelem kaple až do roku 1945, kdy jim byl majetek zkonfiskován podle dekretů prezidenta republiky. V prosinci 1950 byla parcela i s kaplí převedena do majetku Československých státních statků národní podnik a v roce 1997 správu nemovitosti ve vlastnictví státu převzal Pozemkový fond České republiky. Správa KRNAP převzala právo hospodaření s nemovitostí v srpnu 2005. Od té jsme se snažili získat finanční prostředky na její rekonstrukci.

Zaniklé osady Bystřice a nedaleké Sklenářovice připomínají nejkontroverznější poválečné období ve vývoji osídlení Krkonoš. Proto na obnovu bystřické kaple můžeme pohlížet nejen jako na záchranu památky, ale zároveň jako na snahu o zachování důležitých lidských hodnot.

foto Mladé Buky: wikimedia commons, Jan Slovík