Výstava Drobná sakrální architektura jižních Čech zve k toulkám tamní krajinou

bozmuk

Inspiraci pro letní toulky malebnou jihočeskou krajinou přináší výstava Drobná sakrální architektura jižních Čech, zpřístupněná v galerii Národního památkového ústavu (NPÚ) v Českých Budějovicích. Uvedl to NPÚ s tím, že výstava je veřejnosti přístupná do 10. září každý všední den od 9 do 16.30 hodin a vstup je zdarma.

Návštěvníci se mohou těšit na řadu zajímavých fotografií, šestnáct výstavních panelů a doprovodné texty v českém, anglickém a francouzském jazyce.

Dozvědí se např. o tom, že se na Strakonicku nacházejí nejstarší dochovaná jihočeská boží muka. Nazývají se boží muka Na Žalosti a pocházejí již z roku 1492. V knize Ondřeje Fibicha Prácheňský pokladPověsti z Písecka, Strakonicka a Pošumaví se o nich můžeme dočíst pověst. Boží muka byla údajně postavena v místě, kde zmožena žalem usnula s dítětem v náručí mladá mlynářka. Trápila se nad tím, že její manžel, mlynář, propíjel hospodářství na protest, že se nemohl oženit s dívkou, kterou skutečně miloval. Mlynářku i dítě zahubil mráz a na místě tolika vyplakaných slz se posléze objevila studánka. Lidé pak nazvali toto místo „Na žalosti“ a postavili zde boží muka.

Jihočeská krajina je zaplněna řadou nejrozmanitějších božích muk, výklenkových kaplí, kapliček a křížů, které podtrhují líbeznost krajiny a jsou dokladem umění a citu našich předků pro harmonii staveb a přírody. Vyjadřují úctu k Bohu, připomínají lidskou bolest, tragédie lidských osudů, anebo jen vytváří líbezné místo k odpočinku na daleké cestě.

Rozmanité sakrální stavby nejen v jižních Čechách vznikaly od středověku až do současnosti. Odlišují se nejen svým slohovým stylem a pojetím výzdoby, ale také podle regionu, ve kterém vznikaly. Jižní Čechy nejsou v tomto směru ani zdaleka jednolitým celkem. „Regionální odlišnosti jsou dány nejen historickým vývojem a přírodními podmínkami, ale také národnostní skladbou obyvatel. Zejména v pohraničních oblastech je zřejmá úzká návaznost na hornorakouské a bavorské tradice. Celá Šumava a část Pošumaví je tak dokladem mnohonárodnostního středoevropského prostoru se společnými historickými a kulturními kořeny,“ říká autor výstavy Pavel Hájek z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Jiným nepříliš známým fenoménem je vazba drobné sakrální architektury, především božích muk, na válečné události minulých staletí. Zejména okolí Týna nad Vltavou významně postihly události třicetileté války (bitva u Záblatí 1619) a války o rakouské dědictví (bitva u Zahájí 1742, boje o přechod Vltavy v Týně nad Vltavou v roce 1742 a 1744), které více než kde jinde připomínají četná boží muka a výklenkové kapličky.

Zdroj: NPU, ilustrační foto: wikimedia commons, Šilar Martin