Přišli vlci i na Broumovsko?

brom

V posledních týdnech přibývají v chráněné krajinné oblasti Broumovsko pozorování zvířete, které nápadně připomíná dospělého vlka. Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se proto v následujících měsících zaměří na vyhodnocování dostupných informací, aby prověřili, zda se skutečně o vlka jedná. Uvádí to zpráva AOPK.

„Pozorování máme hlášeno z několika míst, naše fotopasti, které máme v terénu, však doposud žádné zvíře podobné vlku nezachytily. Podařilo se získat snímek, na kterém je vyfocena v mlze psovitá šelma, podle oslovených expertů by to vlk být mohl. Jakmile napadne sníh, pokusíme se nalézt stopy nebo zbytky trusu a chlupů pro genetickou analýzu. Ta by pak jednoznačně prokázala, zda se jedná o vlka či nikoli,“ vysvětluje Hana Heinzelová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Broumovsko.

Pomáhat při sledování a analýzách vzorků bude i Hnutí DUHA Olomouc, které na Broumovsku provádí sledování v rámci projektu „Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000“ podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. „Mapování, které na Broumovsku probíhá, je součástí rozsáhlého projektu. Ten zahrnuje také severní Čechy, Krkonoše nebo Jeseníky. Kromě vlka se zaměřuje také na rysa ostrovida a kočku divokou. Na Broumovsku nám s monitoringem pomáhá 10 fotopastí a několik místních spolupracovníků. Určitě uvítáme i další hlášení zajímavých pozorování od veřejnosti“, říká Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

Výskyt vlků na Broumovsku byl prokázán již na jaře roku 2013, kdy se podařilo nalézt stopní dráhu a trus. Od té doby však žádné další pobytové znaky objeveny nebyly. Do této oblasti se vlci šíří pravděpodobně z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Odhaduje se, že tam žije v několika smečkách více než 100 jedinců. Z tamější populace vlci již před dvěma lety doputovali do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, kde vloni dokonce vyvedli mláďata. Bylo to první doložené rozmnožování vlků po více než 100 letech.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci, a mohou tak pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata, jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem ničí v lesích mladé stromky. Za případné škody, které by vlci způsobili na domácím zvířectvu, mají hospodáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci. Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska – v posledních několika letech ale spíš výjimečně, zejména kvůli pytlákům a migračním bariérám jako jsou velké silnice. Do severovýchodních Čech by mohli vlci přicházet právě z oblasti Lužice.

„Vztah člověka a vlka je opředen mnohými pověstmi, a ta o červené Karkulce je opravdu jen pohádka. Za posledních zhruba dvě stě let nebylo věrohodně v Evropě zaznamenáno zabití člověka vlkem. Vlci jsou totiž velmi plaší,“ dodává František Pelc.

Zdroj a foto: AOPK