V letošním roce si připomínáme hned tři významná výročí spojená s tvůrcem slavného betlému Jáchyma Metelky, a to 160 let od narození Jáchyma Metelky, 130 let od chvíle, kdy začal pracovat na svém životním díle, unikátním mechanickém betlému, a zároveň 100 let od jeho dokončení. Upozornil na to mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Dobře na tyto oslavy je připraveno i Krkonošské muzeum v Jilemnici, které je s touto osobou spojeno více než jen slavným mechanický betlémem.

100. výročí od dokončení slavného Metelkova jednoho z nejlepších pohyblivých betlémů v Evropě si připomeneme 17. prosince. Součástí oslav bude téhož dne výstavka jen z malé části dochovaných plánů a rozšířené komentáře k betlému. V 15 hodin položíme kytice na Metelkův hrob na jilemnickém hřbitově (17. prosinec je výročním dnem Metelkova úmrtí.). Na celé období od 17. prosince do 6. ledna jsou pro děti připraveny zajímavé pracovní listy a omalovánky s tématikou betléma.

Jáchym Metelka se narodil na konci zimy roku 1853 v kraji zapadlých vlastenců ve Sklenařicích, v rolnické rodině se silnou muzikantskou i betlemářskou tradicí. Studoval na reálce v Liberci a v Novém Bydžově a poté na učitelském ústavu v Praze, kde roku 1872 maturoval. Od 6. října 1872 do 12. března 1877 působil na obecné škole ve středočeském Neveklově.

Při ročním služném 350 zlatých a při počtu až 180 dětí ve třídě neměl jistě na růžích ustláno, ale okamžitě se stal neobyčejně oblíbenou a výraznou pedagogickou osobností. Charakterizuje to skutečnost, že se k němu neveklovští (stejně jako později jilemničtí) žáci po celý život rádi s nevšedním vděkem hlásili. Z Neveklova odešel zpět do Krkonoš a dlouhá léta žil a působil v Jilemnici – nejprve jako učitel, od roku 1888 jako řídící učitel a posléze od roku 1897 až do odchodu do výslužby jako ředitel obecné a měšťanské školy dívčí. Učil češtinu, zpěv, zeměpis a na pokračovací průmyslové škole kreslení a rýsování.

Měl výjimečné technické i hudební schopnosti. Jeho hlavní zásluhou – vedle skvělé pedagogické dráhy a postavení zcela jedinečného mechanického betlému – zůstane Krkonošské muzeum v Jilemnici. První soukromé sběry zahájil již v osmdesátých letech 19. století a shromažďoval je ve skříni ve škole.

Budovatelem a v těžkých dobách i obětavým ochráncem muzea zůstal i v dalších letech. Postupně k sobě přitáhl spolupracovníky zvučných jmen – konzervátora a městského tajemníka Jindřicha Ambrože (1878–1955), učitele a fundovaného historika Jaromíra Horáčka (1900–1978) a v neposlední řadě i řídícího učitele Jana Buchara (1859–1932), mimo jiné vynikajícího organizátora turistiky, lyžování a velkého znalce i propagátora Krkonoš.

V roce 1911 se muzeum dočkalo první veřejné expozice a na přelomu 20. a 30. let minulého století se dokonce zrodily zárodky historicko-etnografického, lyžařského a galerijního bloku. V té době nemohla chybět ani sbírka přírodovědná. I když mnohdy zůstalo spíše u zbožných přání, podařilo se v pěkných klenutých prostorách ve staré radnici otevřít v roce 1932 na svou dobu dobrou a bohatou expozici Krkonošského muzea, a Metelkovo dílo tak bylo korunováno zaslouženým a všestranně oceňovaným úspěchem.

V té době se již dostával do širšího povědomí také jedinečný Metelkův mechanický betlém, zatím uchovávaný v jeho domácnosti. Svědčí o tom dvě žádosti o zapůjčení: první z 25. února 1895 pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (betlém v té době byl podstatně skromnější než dnes) a z 9. prosince 1914, kdy měl být vystaven v Obecním domě či na Žofíně a výtěžek ze vstupného byl určen sirotkům po padlých vojínech a strádajícím dětem. Vše však nasvědčuje tomu, že betlém Jilemnici nikdy neopustil.

Publikováno: 24. 10. 2020